Zdraví
Emoce a jejich vliv na lidské zdraví

Emoce a jejich vliv na lidské zdraví

Emoce hrají důležitou roli v tom, jak se cítíme a jak se chováme. Pomáhají nám pochopit svět, ve kterém žijeme. Původně se emoce vyvinuly k tomu, aby nás chránily před nebezpečím a zajistily přežití našich genů. Ano, emoce tu jsou především od toho, aby nás chránili. Nemají za úkol nás zničit, byť to tak v posledních desetiletích vypadá. Jenže to jen ničíme my sami… sebe.

Emoce se dají definovat jako psychické a sociální procesy subjektivního prožívání daného jedince. Věda rozlišuje různé emoce dle různých kritérií, typicky dle délky/intenzity prožitku:

  • afekt – velmi intenzivní, bouřlivá emoce, avšak krátkého trvání, jedinec je schopen při afektu minimální racionální kontroly svého projevu
  • nálada – dlouhodobější, stabilnější průběh, nálada nemusí mít jasný předmět a přesné zacílení, souvisí více s povahou člověka, jeho zážitky, zkušenostmi
  • vášeň – značně intenzivní, dlouhodobá emoce ovlivňující celého člověka a na rozdíl od nálady je vázána na konkrétní subjekt (člověka, aktivitu – koníček, ideje…)

Dle kvality dělíme emoce na:

  • nižší emoce – základní emoce související s instinkty a pudy (strach, radost, smutek, zlost)
  • vyšší emoce – nejsou vrozené, souvisejí s etikou, morálkou, intelektem (čest, cit pro spravedlnost)

Schopnost zamyslet se nad vlastními emocemi se ukázala jako prospěšná pro psychické zdraví, a to i z dlouhodobého hlediska.

Jak a proč ovlivňují emoce naše zdraví?

Naše tělo reaguje na naše myšlenky, emoce a pocity. Cítili jste někdy úzkost? Vaše tělo se vám tak pokouší říct, že něco není v pořádku. Pokud chcete mít zdravý a aktivní život, musíte se naučit, jak se vyrovnat s emocemi.

Některé fyzické symptomy, které ukazují na to, že naše citové zdraví není v rovnováze, mohou vypadat třeba takhle:

  • bolesti zad,
  • nechutenství nebo podrážděný žaludek,
  • bolesti na prsou,
  • zácpa nebo průjem,
  • sucho v ústech,
  • vysílení a mátožnost,
  • bolesti hlavy, vysoký krevní tlak a lapání po dechu,
  • problémy se spaním,
  • sexuální problémy, atd.

Špatné citové zdraví může oslabit náš imunitní systém, takže pak snáze podléháme třeba nachlazení a jiným infekcím. Nadměrné užívání alkoholu, tabáku a dalších podobných látek je také znamením toho, že naše citové zdraví není v dobrém stavu.

Negativní emoce

O vlivu negativních emocí na zdraví pochybuje málokdo. Ví se např., že:

  • prudký hněv může u disponovaného jedince vyprovokovat srdeční infarkt,
  • hostilita (dlouhodobý emoční stav pacienta, který se projevuje agresivním či nepřátelským jednáním vůči druhým lidem) je rizikovým faktorem srdečních onemocnění
  • depresivní symptomatologie zvyšuje mortalitu u pacientek s rakovinou prsu.

To, že negativní emoce jsou nehezké, víme už od dětství, např. na maminku bychom se neměli hněvat, a na tatínka už vůbec ne. To může vést spolu s určitou predispozicí k popírání emocí a ke stavu, který se nazývá alexitymie.

Pro ni je typická neschopnost uvědomit si a popsat vlastní emoce. Alexitymie je spojena s riziky pro duševní a tělesné zdraví a vztahy, ale je naštěstí ovlivnitelná léčbou a nácvikem.

  • Výzkumy US National Library of Medicine ukazují, že emoční tíseň nás činí zranitelnějšími vůči fyzickým nemocem tím, že ovlivní náš imunitní systém. Emočně labilnější lidé bývají proto mnohem častěji nemocní. Ale i po výrazném emočním vypětí často onemocníme, neboť jsme náš imunitní systém oslabili.

Negativní emoce v životě mají svou roli

Není to ani tak, že bychom měli proti negativním emocím vyloženě bojovat. Je potřeba jim naslouchat, učinit se od nich, pochopit je, a tím je mírnit… Ty tu vždy budou a učí nás, že jsme sem na svět přišli proto, abychom se něčemu naučili, abychom nespoléhali na to, že bude vše růžové. Vždyť nemůžeme a ani bychom neměli chtít mít nikdy pod kontrolou všechny věci, které se nám dějí, situace, do nichž se dostáváme. Ale můžeme mít pod kontrolou to, jak na tyto věci zareagujeme. Reagujeme-li ale na vše, co nás v životě potkává, nějakou z negativních emocí, je něco špatně a měli bychom pátrat, co v nás tento mechanismus spouští.

  • Zlost 

Hlavní funkce – překonání překážky. Proto to můžeme vzít jako pozitivní vlastnost – hněv nám pomáhá překonat překážky. Podle jedné psychologické studie, lidé ovlivnění emocí hněvu dělají lepší finanční rozhodnutí. Je to vlastně logické. Ve zlosti se příliš nezdržujeme nepodstatnými detaily a více se soustředíme na dosažení cíle.

  • Strach 

Hlavní funkce strachu – varovat před nebezpečím. Strach nám pomáhá přežít a vyhnout se traumatům. Strach také může ukazovat směr, kde se nejvíce naučíme, máme největší zisk, kde vystupujeme ze zóny komfortu.

  • Smutek 

Smutek nám pomáhá vyrovnat se se ztrátou a uvolňuje vnitřní napětí. Prožíváme hloubku, posilujeme své kořeny a sílu charakteru. Rozhodně doporučuji se smutkem nebojovat, ale naopak užít si ho a vzít maximum z toho, co nám tato krásná emoce dává.

  • Znechucení 

Znechucení pomáhá vyhnout se věcem, jídlu nebo lidem, které pro nás nejsou prospěšné. Ne všechno nám prospívá, a proto potřebujeme identifikovat a vyhnout se tomu, co je pro nás škodlivé. V dnešní době se to týká i informací

Pozitivní emoce

Je logické předpokládat, že pozitivní emoce budou naopak zdraví chránit, zvyšovat odolnost vůči stresu a usnadňovat komunikaci. Tento předpoklad je správný a lze ho doložit řadou prací:

  • Podle profesorky Fredrickson vedou pozitivní emoce k širšímu vnímání skutečnosti. To pak umožňuje využívat dobrých možností, které dobře naladěný člověk spíše rozpozná.
  • Pozitivní emoce zvyšují psychickou odolnost a pomáhají pocitu životní spokojenosti.
  • Díky pozitivním emocím se zvyšuje tonus vagu.
  • Vděčnost se u dospívajících ukázala jako ochranný činitel ve vztahu k sebevražedným fantaziím.
  • Pozitivní emoce byly spojeny s nižšími hladinami prozánětlivých cytokininů.
  • Pozitivní emoce usnadňují sociální interakci.

K navozování pozitivních emocí se často používá tradiční meditační technika „meditace milující laskavosti“ (Loving-Kindness Meditation). Tento postup mírní bolesti různého původu. Uvádí se také, že zmírňuje přehnanou sebekritičnost, depresivní příznaky, napomáhá prožívání pozitivních emocí a posiluje naději.

Technika je jednoduchá. Po předchozím uvolnění praktikující přeje zdraví, štěstí, klid apod. sobě, druhým lidem (sympatickým, neutrálním i nesympatickým) a opět sobě. Zmíněný postup se pro svoji jednoduchost a standardnost dobře hodí k výzkumným účelům. K dosažení měřitelného efektu postačuje i krátké praktikovaní, např. deset minut denně. Zdroje: Prim.MUDr. Karel Nešpor, CSc., Apas.cz, EmočníFitness.cz, Jana Čechráková – TerapeutEft.cz, WellNeo.c