Děti
Kupujeme psa

Kupujeme psa

S žádným jiným živočichem nás neváže tak pevné citové pouto jako se psem. Z nových poznatků vyplývá, že tento neobvyklý vztah trvá nejméně 14 000 roků. Všichni psi, pokojovou čivavou počínaje a buldokem konče, jsou potomky vlků, které si ochočil pravěký člověk už před 35 000 roky. Žádné jiné zvíře nemá za sebou tak dlouhé soužití s lidmi a nebylo vyšlechtěno do tak rozmanitých plemen.

Člověk zásadně změnil i vlčí mozek. Při lovu potřeboval se psem bezproblémově komunikovat, a tak si k dalšímu chovu vybíral zvířata, která lépe chápala jeho pokyny, úmysly či nálady. Dnešní pes je mistrem ve „čtení“ člověka. Pochopí pokyn předaný pouhým pohledem, a dokonce rozezná, kdy na něj mluvíme vážně a kdy svá slova myslíme ironicky.

Se psem pojí člověka extrémně silné citové pouto. Upevňuje se vzájemným pohledem z očí do očí a to je ve vztahu člověka se zvířaty naprostý unikát. Zvířata chápou pohled do očí jako hrozbu a to platí i mezi psy. Lidé si však pohledem upevňují vzájemné citové vazby. Do očí si hledí matka s novorozencem i milenci. V reakci na pohled do očí se nám v mozku vyplavuje dopamin, přenašeč nervových signálů zodpovědný za vznik příjemných pocitů. Naše vzájemná citová náklonnost pak roste.

Jak pes „léčí“

Úloha psa se v životě člověka hodně změnila. Ačkoliv se v dnešní době již pes nevyužívá tolik pro ochranu obydlí či obstarání úlovku, přesto je jeho pozice v životě mnoha lidí nezastupitelná. Jeho tolik u člověka oblíbené vlastnosti dostaly psa ze zahrad a psích bud do domů, bytů a dokonce postelí lidí. Tato nová éra začala přibližně v 80. letech minulého století. Jelikož je soužití člověka se psem dlouhé po staletí, dostal se pes do literatury, filmů, divadla, sochařství či malířství.

  • Pes jako literární hrdina nás provází již od útlého věku a tím se nenápadně dostává do života nás všech. Dává nám výchovné lekce, učí nás lásce, soucitu a porozumění (Galajdová, 2011).
  • V dnešním komplikovaném světě je člověk velmi vzdálen přírodě a jediným pojítkem se světem přírody je právě domácí zvíře. Člověk má též potřebu mít po svém boku věrného společníka (Hessler-Key, 2002).
  • Citový vztah mezi člověkem a psem tedy nabývá na své důležitosti zejména v dnešní době, kdy člověk žijící ve městě ztrácí kontakt se světem, který ovládají pudy (Saunders, 1996).
  • Pes nabízí člověku bezvýhradné přátelství a stálou společnost. Pes také vyžaduje pozornost, díky čemuž nemá člověk čas na dumání a sebezpytování. Díky procházkám se člověk dostane více do přírody a pracuje tedy na našem duševním i fyzickém zdraví. Pes nám může poskytnout i určitou formu rodičovství, kde člověk vychovává, formuje jeho povahu, ale nemusí čekat dlouhá léta na výsledky jako u výchovy dítěte (Galajdová, 2011).

Člověk je tvor, který se velmi zajímá sám sebou. Díky sebelítosti a sebezaujatosti nemá člověk čas na svět kolem sebe. Pes může být v této situaci nápomocný. Pes se nezabývá sebou, budoucností apod. Pomůže nám prožít potěšení z okamžiku. Na procházce se pes zajímá o stromy, zvířata a je zde a nikde jinde. Pomůže nám na chvíli relaxovat a nemyslet na sebe a své problémy (Masson, 1999).

Ve starém Řecku zastávali názor, že pes má skutečně léčebné a terapeutické účinky a chovali je jako pomocné léčitele ve svých chrámech. V dnešní době není význam psů v medicíně tak důležitý, ale psi si pomalu cestu zpět hledají. Psi mají blahodárný vliv na nemocné lidi.

  • Dokážou je odtrhnout ze zaujatosti sebou samým a poskytnou jim povzbuzení a potřebnou vnímavost k jejich potřebám.
  • Pes může být schopen předcházet lidským nemocem, podílet se na jejich léčbě, ale i predikovat nějaký záchvat či nemoc. Wells (2007) uvádí, že psi jsou schopni predikovat nemoci jako je rakovina, epilepsie či diabetes.
  • Obecně jsou majitelé psů jako skupina zdravější než ti, kteří psa nevlastní. Pes může působit například jako prevence srdečních onemocnění, protože péče o psa vyžaduje pohyb.
  • Psi mohou působit i jako obrana před stresem. Bylo prokázáno, že celkový kontakt se psem snižuje krevní tlak a srdeční tep.
  • V průběhu nemoci je velkým motivátorem pro přežití právě pes. Pro některé majitele zvířat je jejich pes často silnějším motivátorem než jejich rodina nebo partner. Majitelé psů mají též dle výzkumů daleko větší šanci na uzdravení.
  • Pozitivní efekt mají zvířata především na starší pacienty s koronárními chorobami, fyzické invalidy, pacienty s chronickou schizofrenií nebo pacienty s HIV.

Koupit psa není žádný nákup

Připomínat, jaký na sebe bereme v podobě psa závazek, je snad zbytečné. Rozhodování je ale  v dnešní době těžké – pokud pracujeme klasických 8 hodin denně a u psa se nebude střídat více lidí s odlišnou pracovní či školní dobou, je to pro něj opravdu již mezní hranice únosnosti. Nejen kvůli nutnému venčení, ale i strádání bez společnosti.

Lépe je na tom samozřejmě pes na zahradě, případně v partičce s dalším psím kumpánem. I pes zahradní však vycházky mimo teritorium miluje a potřebuje. Výhodou psa je, že na rozdíl od řady jiných společenských zvířat jej můžeme snadno brát na řadu cest i sebou. Dokonce i do některých zaměstnání. Pro děti je pes často věrným kamarádem, kterému se vším svěřují jako první – vědí totiž, že všechno pochopí, nic nevyzradí, a vždycky bude stát při nich.

Rady přímo od veterináře

MVDr. Ing. Martin Čech radí pohledem odborníka, na co nezapomenout při koupi nového psího člena vaší smečky.

  • První nákup. Před přívozem štěněte je vhodné nakoupit základní věci jako misku na žrádlo, pelíšek, nějakou hračku do začátku a pamlsky na upoutání pozornosti. Dobrý chovatel Vám jistě také poradí a vybaví Vás věcmi, které štěně zná. Do začátku společného soužití většinou přibalí i granule přímo pro štěňata, kterými bylo krmeno.
  • Vzpomínka na maminku. Také doporučuji vzít s sebou k chovateli dečku, která se důkladně otře o matčinu srst a Vy tak přinesete domů věc, která je opatřena její pachovou stopou. Štěně bude o něco klidnější. Pomoci může také poslední dobou velmi populární plyšový termofor, díky němuž lépe snáší odloučení a rychleji si zvykne na nové prostředí.
  • Blechy. Psa je důležité samozřejmě nechat co nejdříve očkovat a vždy po příjezdu do nového domova odčervit a zkontrolovat, zda nemá blechy. A to bez ohledu na informace od chovatele. Máte-li podezření na napadení blechami, je vhodné pro pejska co nejdříve vybrat vhodný přípravek proti blechám a neprodleně jej ošetřit. Pokud možno dříve než se blechy zabydlí naší domácnosti!
  • Očkování. K veterináři se určitě vydejte v každém případě co nejdříve po pořízení štěňátka. Domluvíte se společně na očkovacím schématu, vhodném odčervení a dalších podstatných záležitostech, které souvisejí s péčí o váš nový přírustek. Je-li štěně od dobrého chovatele, má za sebou minimálně jednu vakcinaci (zpravidla se dělá při zohlednění plemene a infekčního tlaku od cca 6. týdne) a odčervení. Ve vakcinačním programu je však potřeba pokračovat. Největším problémem štěňat je parvoviróza, kterou štěně bez protilátek lehce dostane z prostředí. Bývá velmi často smrtelná i při zahájení správné terapie.
  • Karanténa. Je také potřeba si uvědomit, že štěně není plně chráněno po prvním očkování, ale až po ukončení tzv. základního schématu. Proto je dobré štěně jistou dobu více méně izolovat od ostatních psů a míst s jejich koncentrací (exkrementů).
  • Čipování. Od 1. ledna 2020 vstoupila na základě novely veterinárního zákona č. 302/2017 Sb. v účinnost povinnost označovat psy na území České republiky mikročipem. Následná novela téhož zákona č. 368/2019 Sb., která nabyla účinnosti 15. ledna 2020, podmínky pro označování psů (zejména věk, v němž musí být štěňata označena) dále mírně upravila. Štěňata musí být označena mikročipem nejpozději do tří měsíců věku. Pokud přecházejí k novému majiteli dříve než ve třech měsících věku, musí v moment přechodu být již označena. Mikročipem nemusí být označeni psi, kteří mají jasně čitelné tetování provedené před 3. 7. 2011. Příslušná novela veterinárního zákona zavedla povinné označení pouze u psů. Situace je však odlišná, pokud se svým zvířetem plánujete cestovat do zahraničí. V takovém případě se povinnost označení zvířete mikročipem stanovená evropskou legislativou již řadu let vztahuje nejen na psy, ale také na kočky a fretky.

Zdroje: Barbora Kučerová a její práce s názvem Pes v životě člověka (Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, 2013), PesWeb.cz, Lidovky.cz, Rodičovo.cz, iReceptář.cz, Deník.cz, PetHome.cz, SvsCr.cz, Vesmír.cz, ČPZP.cz, iDnes.cz, i60.cz, Vitalia.cz