Zdraví
Pásmovou nemoc nepřepiješ

Pásmovou nemoc nepřepiješ

Víte, já miluji létání. Dokonce se o mně dá říci, že jsem letecký šílenec. Každý večer si přes youtube zaletím na různá letiště světa, každý večer alespoň jednou odněkud vzlétnu a někde jinde zase přistanu. V příštím životě budu pilotem, to už jsem si slíbil. Jenže stejně tak, jako létání miluju, se v letadle tak trochu bojím. Takže dostat mne na palubu bez alespoň jednoho piva v krvi je prakticky nemožné. Ne že vy byste museli pít, když mne rvete do letadla, to já tam nasednu dobrovolně a sám, ale kapka alkoholu mi vždycky musí pomoci. A je pravda, že cestou přes oceán těch kapek musí být o něco víc. Proto mne dnes ráno zarmoutila zpráva, že proti jet lagu odborníci doporučují mimo jiné: nepít.

S pásmovou nemocí se člověk létající sem a tam po zeměkouli třeba vůbec nikdy nepotká. Můžete tisíckrát letět po Evropě sem a tam, stokrát za rok létat na dovolenou do středomoří a pořád nic nepochopíte. Na co si ten obchodní partner z Ameriky stěžuje? Proč dnes večer nepůjde na první seznamovací večírek? Proč si spěchá do hotelu odpočinout, když je teprve odpoledne?

Pásmová nemoc – daň za létání

Ke vzniku pásmové nemoci dochází ve chvíli, kdy člověk během cesty letadlem v krátkém časovém úseku překoná několik (nejméně 3-5) časových pásem. V tu chvíli totiž dojde k naprostému narušení lidského biorytmu, který souvisí s pravidelnými změnami teploty v lidském těle, s vylučováním hormonů nebo třeba se střídáním spánku a bdění, což pacientům způsobuje nemalé potíže.

Pásmová nemoc se anglicky označuje také jako jet syndrome, nebo ještě častěji jako jet lag, což doslova znamená “tryskáčové zpoždění”. V odborných publikacích se však můžete setkat také s názvem desynchronóza. Jedná se o poměrně nový problém, jelikož v minulosti, kdy žádná letadla neexistovala, lidé nebyli technicky schopni překročit časová pásma větší rychlostí, než kterou se Země pohybuje.

Jet lag se projevuje únavou a nespavostí, ale také bolestí hlavy, nevolností a podrážděností. Je nutné odlišit obyčejnou únavu po dlouhém letu a jet lag. Zatím co obyčejná únava na vás může dolehnout i po letu, při kterém nepřekročíte žádnou časovou zónu nebo jich nepřekročíte mnoho, jet leg se projeví pouze při překročení více než asi 5 časových zón. Jedná se o narušení biorytmu neboli vnitřních tělesných hodin.

Lidské tělo je zvyklé na pravidelné opakování dne a noci, a to každých 24 hodin, a zkrácení tohoto intervalu při cestě na východ, nebo naopak prodloužení při cestě na západ, způsobuje problémy se spánkem i bděním.

  • Obecně se jet lag považuje za více nepříjemný při cestě na východ, kdy si den o několik hodin zkrátíte. Večer budete mít pravděpodobně problém s usínáním, po usnutí až v brzkých ranních hodinách nebudete moci včas vstávat.
  • Naopak při cestě na západ se váš den prodlouží. Odpoledne nebo večer budete brzy unaveni, nicméně většina lidí je schopna prospat celou noc a druhý den se probudit až k ránu, lidský organismus si tak na tuto změnu přivyká lépe.

Zdravý? Nemocný?

Jet lag není typická nemoc, je to pouze krátkodobý důsledek hodně dlouhých letů, který se projevuje zdravotními projevy. Většina lidí se potýká s únavou až vyčerpáním, problémy se spánkem a silnými bolestmi hlavy. 

U citlivějších lidí se může projevit potíže s orientací, neschopnost soustředit se, časté změny nálad, někdy až deprese. Neobvyklé nejsou ani nevolnosti doprovázené trávicími problémy (zácpa či naopak průjem) a také dočasná ztráta chuti k jídlu či dehydratace. 

Jak dlouho takový jet lag trvá? Ve většině případech je třeba počítat se dvěma až třemi hodně nepříjemnými dny. Některé zdroje uvádí, že návyk na každé jedno časové pásmo trvá celý den. To by znamenalo, že u pěti časových pásem vás čeká krušných pět dní. Tuto informaci je nutné brát hodně orientačně a individuálně. 

Pro jet lag je typické následující:

  • vyčerpanost
  • únava
  • bolest hlavy
  • žaludeční potíže (nechutenství, nevolnost)
  • dehydratace organismu
  • dezorientace
  • nespavost

S tím se může pojit: podrážděnost, stres, úzkost, přecitlivělost, snížená koncentrace.

Příprava před startem

Laicky řečeno, rychlým přesunem se ocitneme v místech, kde se noc a den střídá v jinou dobu, než je zvyklé naše tělo. Tomu pak pochopitelně nějakou dobu trvá, než se na nový režim přenastaví. Na adaptaci potřebuje každý z nás jiný čas, protože vznik pásmové nemoci ovlivňuje mnoho faktorů (směr letu, vzdálenost, fyzická a psychická kondice, věk či životospráva). Důležité však je, že se jí dá předcházet.

Začít můžete už doma tím, že v dostatečném předstihu před letem upravíte svůj denní režim. Spát půjdete buď dříve, nebo naopak později než obvykle podle toho, jakým směrem budete cestovat. Pokud poletíte na západ, běžte spát zhruba o hodinu později. Před letem na východ zase o hodinu dříve bez ohledu na počet překročených pásem.

Důležitá je také úprava jídelníčku. Měl by být lehce stravitelný a bohatý zejména na bílkoviny a vlákniny a podstatné je dostatečné množství tekutin. Kávu, alkohol a nikotin se naopak doporučuje omezit.

  • Snídaně i obědy by měly být bohaté na bílkoviny (maso, vejce a luštěniny apod.). 
  • Omezte pití kávy v odpoledních a večerních hodinách (mezi 15. a 17. hodinou).
  • K večeři si můžete dát něco lehkého, dobře stravitelného (rýže, polévky apod.).

Co zaručeně nefunguje

  • alkohol a kofein (káva, energetické nápoje, černý čaj) – přispívají k dehydrataci organismu, a tím zhoršení jet lagu. Vlhkost vzduchu v kabině letadla je kolem 10 %, takže člověk bude po letu vysušený dost, netřeba to zhoršovat alkoholickými panáčky a zdánlivým energetickým dopingem v podobě kávy
  • nespat, neodpočívat – nesnažte se být za každou cenu v letadle vzhůru, naopak co nejvíce odpočívejte
  • koukat na filmy po celou dobu letu – určitě jste slyšeli o vlivu modrého světla displejů a obrazovek na organismus (narušuje tvorbu přirozeného spánkového hormonu melatoninu, důležitého pro kvalitní spánek). Sledování obrazovky během dlouhých letů nepřehánějte (obrazovky v letadle, monitory počítačů, iPady, mobilní telefony apod.)
  • prášky na spaní – na tuto pomocnou berličku prosím zapomeňte, akorát by vám narušila spánkové návyky a rozhodila vás úplně (prášky na spaní narušují hlubší fáze spánku a zhoršují nespavost)

Co prý zaručeně funguje

Americká spotřebitelská organizace Consumer Reports (CR) přináší svým čtenářům přehled tipů, jak se vyhnout únavě z přeletu mnoha časových pásem na dlouhých cestách. Věnuje se také tomu, jak jet-lag vzniká.

  • Zkuste se aklimatizovat již před cestou. Není na tom nic náročného, stačí den před odletem jít spát o hodinu či dvě dříve v případě cesty východním směrem, či později, pokud poletíte na západ.
  • Během cesty jezte jen lehce. Po příletu pak pomůže se najíst v klasickém množství a pokračovat v denním režimu, jako by cesta nebyla. Tělu to napomůže přizpůsobit se časovému posunu.
  • Dopřejte si po příletu denního světla. V případě cesty na západ doporučuje pobyt venku zejména ve večerních hodinách, těm, kteří letěli na východ pak po ránu. Existují také různé pomůcky jako speciální brýle či přenosná osvětlení, která také napomáhají překonání únavy ze změny prostředí.
  • Kávu by si měl dát cestovatel raději až po příletu, pokud se potřebuje udržet bdělý. Káva za cesty by ovšem podle autorů jen více rozhodila jeho biorytmy.
  • Podobně to platí s alkoholem, který naopak uspává v nevhodnou dobu. Navíc alkoholem se sice dá snadno uspat, návyku na nové časové pásmo to však příliš nepomůže.
  • S melatoninem raději opatrně. Melatonin je hormon spánku, který napomáhá tělu rozeznat, kdy jít spát a kdy vstávat. K dostání je v mnoha lécích a doplňcích stravy bez předpisu. Problém je však v tom, že udávaný obsah na obalu často nesedí. Některé doplňky navíc obsahují i další hormon serotonin. Jak serotonin, tak i příliš velká dávka melatoninu mohou mít nežádoucí účinky, mezi něž patří například bolesti hlavy nebo svědění kůže. Proto doporučujeme se o případném užití melatoninu poradit s lékařem.

Co ještě pomáhá?

  • Po příletu si raději nechte 1-2 dny volna, než začnete pracovat
  • Vyhněte se intenzivní fyzické i psychické zátěži v prvních dnech po příletu
  • Nechte své tělo zvyknout si na nový spánkový i stravovací režim
  • Ohledně pravidelného užívání léků na novém místě se dopředu poraďte s ošetřujícím lékařem
  • Po ránu vás probere chladnější sprcha
  • S lepším usínáním může pomoci teplá večerní koupel

Tak happy landing!

Zdroje: dTest.cz, Lucie Jeschková – TravelBible.cz, ePojištění.cz, SleepCentrum.cz, ZaleťSi.cz, Barbora Košňarová – Zdraví.Euro.cz