Výživa
Vejce, barevný symbol Velikonoc

Vejce, barevný symbol Velikonoc

Velikonoční vajíčka jsou symbolem Velikonoc stejně jako třeba pomlázka, koleda nebo beránek. Vajíčka se barví, ale také různě zdobí mnoha způsoby. Ale i mimo tyto svátky bychom měli vajíčkům věnovat svou zvýšenou pozornost. Málokterou superpotravinu máme tak na dosah a málokterá je navíc opředena nejen velikonočními, ale bohužel i výživovými legendami.

Malovaná vajíčka jsou odměnou pro koledníky i velikonoční dekorací, ale mají také svůj symbolický význam. Vejce znamená nový život nebo znovuzrození, v západním křesťanství symbol uzavřeného hrobu, z kterého vstal Kristus, ve východním křesťanství se barva červeného vajíčka vysvětluje jako Kristova krev… Tohle všechno už asi všichni dávno víme. Co si ale nepamatujeme, je jak to celé začalo.

Historie barvení vajíček začíná zcela jistě už ve starověkém Egyptě a Persii, kde se na svátky jara barvila na červeno, skořápky se ale pravděpodobně zdobily už v pravěku. Nejstarší zdobená kraslice má podle vědců stáří 2300 let, první historicky doložené barvení vajíček je z roku 1290, kdy král Edward I nechal jako dar obarvit zlatou barvou 450 vajec. 

Vajíčka jako symbol Velikonoc

Velikonoční vajíčka se podle některých historických úvah objevovala už 5 000 let před Kristem, ale prokázat to samozřejmě nelze. Malování a zdobení velikonočních vajíček ale nijak nesouvisí s křesťanskými tradicemi, protože vejce se barvila už dávno před vznikem církevních velikonočních svátků.

Důvod barvení vajíček a jejich použití o Velikonocích byl především praktický. Ve 40 denním postním období, které končí Bílou sobotou, se nesmělo jíst maso, mléčné produkty a také vejce. V tomto ročním období ale slepice po zimě opět plně snáší a lidé řešili problém, co s takovým množství vajec. Uvařená vejce měla delší trvanlivost, ale bylo potřeba rozlišit je od čerstvých a tak se vařená barvila na červeno. Postupem času se začaly používat i další přírodní barvy a vajíčka se také po večerech různě, zpočátku poměrně jednoduše, zdobila.   

Barevná a zdobená vajíčka pak dostávali o Velikonočním pondělí koledníci. Vajíčka musela být plná, uvařená a barevná, vyfouknuté skořápky – takzvané kraslice –  se používaly jako dekorace.

Vejce jako symbol zdraví

Vejce jsou potravina, která zažila chválu i zatracení. Ještě v 80. letech minulého století se považovala za nezpochybnitelnou součást zdravé výživy, ovšem o 10 let později se začalo hovořit o nezdravém cholesterolu, a vejce se stala z premianta propadlíkem. Pomalu si ale dokázala získat svou dobrou pověst zpět. Jak je to tedy s konzumací vajec a co udělá s naším tělem?

Mnozí odborníci považují vejce dokonce za superpotravinu, navíc takovou, která je nám na rozdíl od např. mořských řas či exotických druhů ovoce tak nějak přirozenější.

  • Ve vejcích najdeme nejen vitaminy, ale také minerální látky, aminokyseliny a antioxidanty. Kromě zmíněného vitaminu D vejce obsahují také vitaminy A, B5, B12, B2, B6, E a K. Z minerálních látek je to vápník, fosfor, který rovněž podporuje zdraví kostí, draslík, železo nebo zinek, který posiluje imunitu.
  • Ve vejcích najdeme také cholin. Jedná se o bioaktivní látku, která podporuje a zlepšuje vývoj mozku plodu a novorozence. Ke správnému fungování nervové soustavy přispívá také u starších lidí.
  • Dalším benefitem vajec jsou antioxidanty lutein a zeaxantin. Ty napomáhají k obnovování oční sítnice a následně k prevenci zrakových degenerací.
  • Esenciální aminokyseliny, které jsou ve vejcích zastoupeny v plném počtu, jsou pro lidský organismus nezbytné, neboť si je sám nedokáže vyrobit. 
  • Lecithin, kterého je v jednom vejci až 1700 mg, podporuje paměť a koncentraci.

A jak je to s údajnou hrozbou zvýšeného cholesterolu? Dříve toto bylo hodně časté téma, protože se říkalo, že vejce zvyšují rapidně cholesterol a jsou rizikem civilizačních chorob a nemělo by se jíst více jak 3 vajíčka týdně. Tahle doba je už naštěstí pryč. Podle Food Standards Agency může zdravý jedinec konzumovat 1-3 vejce denně. 

Věděli jste, že…?

  • Slepice snese v závislosti na plemeni 200 – 325 vajec ročně. Pro „výrobu“ jednoho vejce potřebuje 24 – 26 hodin.
  • Slepice mohou snášet vejce i bez kohouta, avšak kuřátka se z nich nevylíhnou.
  • Čím jsou slepice starší, tím větší vajíčka snášejí. Věkem slepice se skořápka vejce ztenčuje.
  • Slepice při hnízdění otočí vajíčko v hnízdě denně až 50 krát.
  • Slepice plemene Araucana se nazývají také „velikonoční slepice“, protože snášejí modrá, zelená, růžová a hnědá vejce.
  • Vaječné bílkoviny mají přesně tu správnou směs všech esenciálních aminokyselin, které člověk potřebuje k budování tkání. Z tohoto hlediska je lepší už jen mateřské mléko.
  • Žloutek je jednou z mála potravin, které přirozeně obsahují vitamin D.
  • Ze syrových vajec nečekejte velký užitek. Pokud budete jíst vejce syrové, využijete asi jen polovinu jeho bílkovin. Nejlepší je proto jíst vajíčka tepelně upravená. 

Tak a teď už jen někde sehnat onu barevněnosnou slípku, nebo si velikonoční vajíčka nabarvit tradičním způsobem. Tak dobrou chuť a krásné Velikonoce.

Zdroje: iReceptář.cz, MilujiVelikonoce.cz, Vitalia.cz, Fitness007.cz a iTesco.cz