Výživa
Zinek jako esence lidského zdraví

Zinek jako esence lidského zdraví

https://www.bcare.cz/cz/mineraly-stopove-prvky/

Zinek (chemický symbol Zn) je měkký, lehce tavitelný kov. Je to tzv. esenciální minerál, který se v našem těle účastní více než 300 biochemických reakcí od trávení až po nervové funkce. Po železe je zinek druhým nejhojnějším minerálem v těle a je přítomen v každé buňce.

Zinek je běžným prvkem v půdě, ze které se dostává do těl rostlin a z nich pak dále do těl živočichů, kteří rostlinami živí. Proto je pro člověka hlavním zdrojem zinku potrava, z níž se tento prvek vstřebává zejména v horní části tenkého strava. Analýzy Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nalezly nejvyšší koncentrace zinku ve vepřových játrech, hovězím mase, v sóje a sójových výrobcích, v kakau, tvrdých sýrech a ve vlašských ořeších. Hlavními zdroji zinku v našich podmínkách jsou hlavně maso a masné výrobky, celozrnné obiloviny a výrobky, určitou roli hrají i vejce, mléko a mléčné výrobky. Bohatým zdrojem zinku sice mohou být také ryby a mořské plody, kterých ale v Česku sníme poměrně málo.

  • Mořské plody a ryby – Nejlepším zdrojem zinku jsou ústřice. Sto gramů ústřic obsahuje úctyhodných 78 mg zinku. Dobrým zdrojem zinku jsou také krabi a humři. O něco méně zinku (ale ve srovnání s ostatními potravinami pořád dost) najdeme i v mořských rybách, jako je losos, platýs, mořský jazyk nebo sardinky.
  • Maso – Sto gramů masa obsahuje téměř 12 mg zinku. Maso, zejména hovězí, je v tomto ohledu nejlepší. Vyšší množství zinku je také v játrech a jehněčím mase, najdeme jej také v kuřecím nebo králičím mase.
  • Dýňová semínka – Jsou skvělým rostlinným zdrojem zinku. Jedna lžíce obsahuje asi deset procent doporučené denní dávky.
  • Cizrna, ořechy, ovesné vločky a čokoláda – V šálku cizrny, ať už vařené nebo konzervované, najdeme 2,5 mg zinku. V půl šálku ovesných vloček najdeme také 1,3 mg zinku, které představují přibližně deset procent doporučené denní dávky pro ženy. Z poloviny šálku ořechů získáme zhruba 3,8 mg zinku. V 30 g čokolády s 70-85 % kakaa najdeme 6 % doporučené denní dávky zinku, čím menší obsah kakaa, tím méně zinku.

Zinek a jeho zdravotní účinky

V lidském těle hraje zásadní roli ve více než 300 enzymech. Podílí se na syntéze proteinů a nukleových kyselin, na buněčné dělení, ale také na apoptóze (řízená buněčná smrt). Je potřebný pro tělesný růst a vývoj, nezbytný pro imunitní systém, neurologické funkce, reprodukci, účastní se při tvorbě inzulínu a má zásadní vliv na metabolismus cukrů, tuků a bílkovin (tzv. makroživin). Mimo to působí nepřímo jako antioxidant. Podílí se na ochraně buněk a buněčných membrán před poškozením volnými radikály. Dále má velký význam při hojení ran a příznivě působí na pokožku, vlasy a nehty. Také chrání před vznikem šedého zákalu či jinými degenerativními chorobami. V neposlední řadě zinek ovlivňuje vnímání chuti, zvyšuje chuťovou ostrost a povzbuzuje chuť k jídlu, čehož se využívá při nechutenství. 

  • Zinek přispívá k udržení normálního stavu vlasů, nehtů, pokožky a kostí.
  • Přispívá také k ochraně buněk před oxidačním stresem způsobeným volnými radikály.
  • Podporuje imunitní systém.
  • Pomáhá zachovat plodnost, mužský reprodukční systém a normální hladinu testosteronu v krvi.
  • Přispívá k normálním kognitivním funkcím a zraku.
  • Přispívá k normálnímu metabolismu mastných kyselin a sacharidů a také ke správné syntéze bílkovin.

Kolik je „tak akorát“?

Zinek patří mezi tzv. stopové prvky, což znamená, že ke správnému fungování organismu ho potřebujeme jen velmi malé množství. Doporučená denní dávka se pohybuje v rozmezí 8 – 15 mg v závislosti na pohlaví a věku.

Nedostatek zinku může být způsobený nevhodným složením stravy, nebo také jeho nedostatečným vstřebáváním. Už mírný nedostatek tohoto prvku vede k poruchám imunity, zvyšuje riziko srdečních onemocnění, projevuje se také opožděním růstu, neprospíváním či poruchami chuti. Nedostatek zinku má za také následek nedokonalý vývin svalstva a poškození imunitního systému. Jeho nedostatek může také způsobovat některé poruchy potence.

  • Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin by dospělí měli každý den získat z potravy či potravních doplňků cca 10 miligramů zinku.
  • Lidem, kteří mají stresové zaměstnání nebo intenzivně cvičí, doporučují odborníci zvýšit dávku na 15 až 30 mg.
  • V případě začínající nemoci nebo oslabené imunity můžete krátkodobě zvýšit dávku i na 50 mg. 
  • Spotřeba zinku se zvyšuje v období dospívání, těhotenství a také při následném kojení
  • Při nedostatku zinku může u žen při kojení docházet ke snižování hladiny estrogenu. Deficit zinku u matek a v časném kojeneckém věku může mít negativní vliv na neuromotorický vývoj dítěte.
  • Deficit zinku je častý u seniorů, zvláště hospitalizovaných, a může se projevovat špatným hojením ran.

Podle sledování Státního zdravotního ústavu přijímají Češi v průměru takové množství zinku, které odpovídá doporučeným hodnotám, když tzv. střední příjem pro české dospělé muže činí kolem 11 mg/den a pro ženy 6,9 mg/den. 

A i když právě zinek imunitu podporuje, jeho nadbytek může paradoxně způsobit poruchy imunity, chudokrevnost, poruchy trávení i metabolismu cukrů.

Nadbytek zinku můžeme poznat kovovou pachutí na jazyku. Dokonce je možné i to, že se zinkem předávkujeme. To je ale velmi vzácné. Dochází k němu při dlouhodobém nadužívání výživových doplňků, které zinek obsahují a jejich nevhodné kombinaci.

Zinek a virové infekce dýchacích cest

Pro naše zdraví je důležité, abychom měli dostatek základních živin, tj. sacharidů, bílkovin, tuků, ale také vitamínů, minerálních a stopových prvků. Mnohé z nich jsou zapojeny do správného fungování imunitního systému a jejich nedostatek vede k vyšší náchylnosti k infekčním onemocněním.

Jedním z velmi důležitých stopových prvků je zinek. Studie ukazují, že pokud ho máme dostatek, jsme lépe chránění před virovými infekcemi dýchacích cest. Mezi nejčastější infekce dýchacích cest patří např. chřipka, rýmy a samozřejmě také covid-19.

Zajímavé poznatky o důležitosti zinku přinášejí aktuální vědecké studie, kterých se dohromady účastnilo 5446 dospělých lidí:

  • Užívání např. pastilek či nosního spreje se zinkem snížilo riziko vzniku respirační infekce u 100 lidí až 5x. To je skutečně výrazné snížení.
  • Zinek také, pokud už účastníci onemocněli, snižoval závažnost onemocnění a podporoval rychlejší uzdravení.
  • Příznaky nemoci odezněly o cca 2 dny dříve než u účastníků, kteří zinek neužívali.
  • Zajímavé je, že tento pozitivní efekt měli hlavně přípravky v podobě sprejů.

V další studii bylo téměř 50.000 dětí.

  • Podávání přípravků se zinkem snížilo výskyt onemocnění dýchacích cest.  
  • Podávání zinku vedlo ke zkrácení pobytu v nemocnici kvůli infekci dýchacích cest a urychlilo rekonvalescenci.

Bylo též potvrzeno, že zinek funguje jako prevence, tj. chrání před infekcí. V každém potravním doplňku se zinkem je zinek jinak vázaný, součástí jiné sloučeniny, ze které se pak uvolní. V jedné meta-analýze hodnotili autoři účinnost zinku glukonátu a acetátu u běžného nachlazení.

  • Oba preparáty zkrátily délku nemoci o 33 %.
  • U zinku acetátu to bylo o 40 %.
  • U zinku glukonátu to bylo o 28 %.
  • Zdá se tedy, že i forma, v jaké zinek užíváme, hraje roli.
  • Autoři poukazují na to, že k potlačení infekce postačují dávky 80 až 92 mg/den.

Zdroje: Martina Sznapková – Feminus.cz, Rehabilitace.info, Mgr. Veronika Maňáková – LékárnickéKapky.cz, Miroslav Šuta a Vladimír Šťovíček – Český rozhlas Plzeň, BrainMarket.cz